Práva zaměstnanců v Německu

Německo je uspořádaný a sociální stát. Dodružují se zde zákony a se zaměstnaci se zde zachází lépe než v mnoha dalších zemích. I přesto je dobré vědět, jaká práva jako zaměstnaci v Německu máte.

Základním skutečností je to, že občané EU mají naprosto stejná práva jako Němci. Zaměstnavatel může mít sice požadavak na určitou plynulost jazyka, ale nemůže si klást přehnané nároky. Požadovat plynulost řeči u zedníka na úrovni C2, když mu stačí pouze rozumět pracovním příkazům by bylo považováno za diskriminaci.

Pracovní smlouva

Pracovní smlouvu lze v Německu dohodnout ústně nebo písemně. Smlouva na dobu určitou musí být sepsána vždy, aby bylo jasné koncové datum. Pokud se tak nestane, má se za to, že smlouva je na dobu neurčitou.

Práva zaměstnanců v Německu | © sxc.hu

Pokud smlouva není podepsána hned při nástupu do práce, má zaměstnavatel jeden měsíc na to, aby smlouvu sepsal, podepsal a předal jí zaměstnanci. Toto mu přikazuje Zákoník práce (Nachweisgesetz).

Pracovní smlouva vždy musí obsahovat:

Pracovní doba

Délka pracovní doby a přestávky jsou v Německu dány Pracovním zákonem (Arbeitszeitgesetz), dohodou s odbory nebo jsou individuálně dohodnuty.

Normální pracovní týden má mezi 38 a 40 hodinami. Běžný pracovní den má 8 hodin. Po šesti hodinách práce má každý nárok na přestávku v délce alespoň 30 minut. Mezi jednotlivými pracovními dny má pracovník nárok na 11 hodin odpočinku. Obyčejně se v Německu nepracuje v neděli a o svátcích, ale řada oborů má z tohoto pravidla výjimku.

Běžná pracovní doba je od pondělí do pátku mezi šestou hodinu ranní a šestou hodinu večerní. Řada odvětví (lékaři, obchodní domy) má samozřejmě jinou pracovní dobu.

Zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy a manažeři neočekávají za práci přesčas zvláštní odměny. Více než čtvrtina zaměstnanců v Německu má klouzavou pracovní dobu (Gleitzeit).

Propuštění z práce

Pracovní vztah v Německu obyčejně začíná šestiměsíční zkušební dobou. Během této doby je v platnosti zkrácená výpovědní lhůta, která trvá 14 dní. Výpověd musí mít vždy písemnou formu. Pokud již zaměstnanec ve zkušební době není, je výpovědní doba minimálně jeden měsíc. Čím déle zaměstnanec pro jednoho zaměstnavatele pracuje, tím delší je i výpovědní doba. Například po dvaceti letech u jednoho zaměstnavatele je výpovědní doba 7 měsíců.

Výpovědní lhůty řeší v SRN Občanský zákoník tzv. Bürgerliches Gesetzbuch.

Podpora v nezaměstnanosti

Nárok na podporu mají v Německu pouze pracovníci, kteří zde pracovali v posledních dvou letech alespoň 12 měsíců. Délka podpory a její výše se určuje podle toho, jak dlouho byl člověk v nepřetržitém zaměstnaneckém poměru a jaký byl jeho průměrný plat. Bezdětný nezaměstnaný má zpravidla v prvních měsících nárok na 60 procent předchozího platu, u rodiče jednoho dítěte je to 67 procent.

Důchod

Na důchod musí všichni zaměstnanci přispívat částku 9,8 procent ze svého platu. Zatímco živnostníci mají možnost ze systému vystoupit, zaměstnanci ani podniky tuto možnost nemají.

V současnosti je důchodový věk v Německu 65 let a postupně se zvedá. V roce 2029 by se mělo do důchodu odcházet v 67 letech.

Dovolená

Minimální délka dovolené je v Německu 24 pracovních dní (v řadě podniků si odboráři vyjednali 30 dní). Vybírání a délku dovolené upravuje Bundesurlaubsgesetz.

Na dovolenou má zaměstnanec nárok nejdříve poté, co odpracuje 6 měsíců.

Nemocenská

Onemocní-li zaměstnanec musí co nejdříve o délce nepřítomnosti informovat zaměstnavatele. Potvrzení od doktora je nutné dodat následující den v případě, že nemoc si vyžádá nepřítomnost delší než tři dny.

Mateřská

Stejně jako celá Evropa má i Německo nízkou porodnost. Proto je stát k mladým rodinám relativně štědrý.

Matky mají matky nárok na plně placenou mateřskou dovolenou šest týdnů před porodem a o osm týdnů po porodu. Kromě toho stát přispívá rodičům novorozence pomocí Elterngeld po dobu 12-14 měsíců. Výše příspěvku je 300 - 1800 eur měsíčně.